Zkratka/Název

Alfa-1 antitripsin (AAT)

Princip stanovení

Turbidimetrie

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

Pondělí až pátek

Referenční meze

Interpretace

 Indikace vyšetření : Reakce akutní fáze, genetické deficity spojené s onemocněním jater a plic, nádorová onemocnění

Klinické informace

AAT patří mezi inhibitory serinových proteáz a je reaktantem akutní fáze zánětu. Jeho snížená hladina provází genetické deficity spojené s onemocněním plic a jater.  Má více než 75 geneticky podmíněných variant s různou schopností inhibovat proteázy (kolagenázy, elastázu, trypsin, chymotrypsin, plazmin). Asi 70 % populace má relativně sníženou koncentraci alfa-1-antitrypsinu a asi 0,2 % bělochů má antiproteázovou aktivitu < 40 %.

Poznámky

Alfa-1-antitrypsin je reaktant akutní fáze, proto jeho zvýšení může zamaskovat přítomnost genetické varianty se sníženou antiproteinázovou aktivitou.

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní

Zkratka/Název

Ceruloplasmin (CER)

Princip stanovení

Turbidimetrie

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

Pondělí až pátek

Referenční meze

Interpretace

Klinické informace

Ceruloplasmin jedná se o plasmatický alfa 2 glykoprotein, jehož syntéza probíhá v hepatocytech ve formě apoceruloplasminu, do kterého je včleněno, pomocí enzymu ATPázy, 6-8 atomů mědi. Má klíčovou roli v procesu transportu a mobilizaci mědi a železa ze zásobního feritinu. Ceruloplasmin svojí feroxidázovou aktivitou umožňuje inkorporaci Fe do molekuly transferinu ve formě Fe³⁺.     

Poznámky

 Upozornění:

• Metoda alfa-1 antripsin není určena ke zjištění stavu nosiče ani k rozlišení genotypů spojených s deficitem alfa-1 antitrypsinu.
• Syntéza cereloplasminu je při zánětlivé reakci zvýšena a neodráží metabolismus mědi.

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní

Zkratka/Název

Anti-RF IgM /IgG/ IgA (Ab proti revmatoidnímu faktoru v IgM/IgG/IgA)

Princip stanovení

ELISA

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x týdně

Referenční meze

<18 U/ml -  negativní

18 až 22 U/ml hraniční

>22 U/ml - pozitivní

Interpretace

Klinické informace

Revmatoidní faktor (RF) je protilátka třídy IgA, IgM nebo IgG zaměřená proti konstantní části imunoglobulinů, kterou můžeme detekovat v krvi pacientů s některými autoimunitními chorobami. RF je pozitivní u 70–90 % lidí trpících revmatoidní artritidou, přesto není pro toto onemocnění specifický, ale může se vyskytovat i u jiných autoimunitních onemocnění (Sjörgenova syndromu, SLE a u chronických jaterních onemocnění) tak i u zdravé populace (obzvláště IgM). V nižších titrech se pak mohou vyskytovat u chronických infekcí a nádorových onemocnění. Proto je správné spolu s RF vyšetřit další protilátky a zánětlivé ukazatele (anti-CCP). Pozitivita zdravé populace je až 4%, po 65. roce až 20%.

• Kvantita RF IgG lépe než RF IgM koreluje s aktivitou RA a je dávána do souvislosti s výskytem sekundární vaskulitidy a horší prognózou onemocnění.
• Pozitivita RF IgA signalizuje vážnější výskyt erozivního kloubního postižení u agresivnějších forem revmatoidní artritidy.

Poznámky

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dnů

Zkratka/Název

HLA-B27 FACS

Princip stanovení

Průtoková cytometrie

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast s K3EDTA (Vacuette: fialový uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita vzorku je výrobcem zaručena 24 hodin od náběru. Výsledky, které jsou ze staršího data, proto mohou být ovlivněny délkou skladování. Maximální čas, který je akceptovatelný pro vyšetření vzorku, je 48 hodin od náběru.

Podmínky transportu

Udržovat v pokojové teplotě.

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

Pondělí až pátek

Referenční meze

Interpretace

Pozitivita HLA B27 – 80% buněk musí být v kvadrantu A4. Pokud jsou buňky v kvadrantu A2, jedná se o křížově reagující buňky HLA-B27 s HLA-B7.V tomto případě je nutno pro přesné určení o který antigen se jedná, doporučit genetické vyšetření.

Informovaný souhlas

Klinické informace

Molekula HLA-B27 je asociována s řadou nespecifických zánětlivých onemocnění, mezi které patří záněty kloubů, vnitřních struktur oka (uveitida), krátkých kostí rukou a nohou a šlach spondyloarthropatie. Nejznámější spondyloarthropatií je Bechtěrerova nemoc. Expresi znaku HLA-B27 můžeme nalézt u 90 % pacientů s tímto onemocněním, zatímco v normální populaci se exprese pohybuje kolem 7 %. Muži mající tuto molekulu, mají větší pravděpodobnost ke klinickým projevům některého z výše uvedených diagnóz obzvláště Bechtěrevovy nemoci. Ženy jsou často pouze přenašečky této molekuly bez výraznějších klinických projevů. Jelikož se jedná o molekulu, jejíž přenos může být i po několik generací u žen neodhalen, je potřeb při podezření na výskyt této molekuly obzvláště u chlapců provést vyšetření zaměřené na HLA-B27. Včasné odhalení přítomnosti této molekuly na buňkách může významnou měrou přispět k včasné a cílené terapii.  Vyšetření na průtokovém cytometru je rychlé screeningové vyšetření. Pokud se HLA-B27 potvrdí, je potřeba provést ještě molekulárně genetické vyšetření, které s definitivní jistotou rozhodne, zda je molekula na buňkách skutečně přítomna.       

Poznámky

Pokud výsledek není zcela jednoznačný a buňky nejsou jasně rozděleny v příslušných kvadrantech, nelze výsledek vydat. Jedná se pouze o screeningový test. Na výsledku by v komentáři mělo být doporučeno při nejasném výsledku molekulárně genetický test.

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinování požadavků

Nelze

Zkratka/Název

anti-ICA IgG (Ab proti Langerhansovým ostrůvkům)

Princip stanovení

NIF (Substrát: řez opičího pankreatu)

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x za 2 týdny

Referenční meze

Textový výstup (intenzita NIF v křížkách)

Interpretace

 Intenzita fluorescence v křížkách

• negativní
• +/- hraniční
• + slabě pozitivní
• ++ středně pozitivní
• +++ silně pozitivní
• ++++ vysoce pozitivní

Klinické informace

Diabetes mellitus 1. typu (diabetes mellitus závislý na inzulínu, IDDM) vzniká následkem destrukcí βbuněk zprostředkovanou T-buňkami u geneticky predisponovaných jedinců. Autoprotilátky proti různým antigenům ostrůvkových buněk se objevují v průběhu autoimunitní insulitidy. Pro diabetes 1. typu je charakteristická přítomnost různých cirkulujících autoprotilátek, včetně protilátek proti dekarboxyláze kyseliny glutamové (GAD), tyrosin fosfatáze (IA2), insulinu a autoprotilátek proti cytoplazmatickým komponentům ostrůvkových buněk. Ukázalo se, že měření autoprotilátek proti GAD (GADA), IA2 (IA2A), insulinu (IAA) a antigenům ostrůvkových cytoplazmatických buněk (ICA) má významnou hodnotu pro diagnózu a predikci diabetu 1. typu u příbuzných diabetických pacientů prvního stupně. Jednu nebo několik z těchto autoprotilátek lze také najít u většiny pacientů s diabetem 1. typu před nástupem onemocnění, a jsou tedy charakteristické pro tzv. prediabetické období. Tyto autoprotilátky pomáhají odhadnout riziko, že se u daného jednotlivce vyvine diabetes 1. typu. Velice doporučujeme testovat při posuzování rizika onemocnění diabetem 1. typu všechny autoprotilátky (APA, GADA, IA2A, ICA).

Protilátky proti buňkám pankreatických ostrůvků (ICA) jsou přítomny v séru až 80 % pacientů s IDDM, ICA jsou přítomny v asymptomatickém prediabetickém stadiu i v období klinické manifestace. ICA jsou rovněž detekovány u 3-4 % příbuzných 1.stupně, u kterých je riziko rozvoje IDDM  53% do 5 let a je závislé na titru protilátek. Autoprotilátky jsou ale také nalezeny u 0,5% zdravé populace. Pozitivita ICA může znamenat přítomnost protilátek proti 1 či více antigenům beta buněk.

Pro detekci ICA je užívaná metoda nepřímé imunofluorescence. Substrátem jsou řezy opičího pankreatu. Protilátky jsou stanovovány ve třídě IgG. 

Poznámky

Protilátky proti dekarboxyláze kyseliny glutamové lze nalézt také u pacientů se Stiff man syndromem.

Protilátky proti inzulínu vykazují často falešně pozitivní nebo falešně negativní výsledky, proto mají menší výpovědní hodnotu a ne vždy se vyšetřují. 

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní

Zkratka/Název

IA2 IgG (protilátky proti tyrozinfosfatáze)

Princip stanovení

ELISA

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x za 2 týdny

Referenční meze

Negativní          < 10 U/ml        

Pozitivní           ≥ 10 U/ml

Interpretace

Klinické informace

Pro diabetes melitus 1. typu je charakteristická přítomnost různých cirkulujících autoprotilátek, včetně autoprotilátek proti dekarboxyláze kyseliny glutamové (GAD), tyrosin fosfatáze (IA2), insulinu a autoprotilátek proti cytoplazmatickým komponentům ostrůvkových buněk. Ukázalo se, že měření autoprotilátek proti GAD (GADA), IA2 (IA2A) antigenům ostrůvkových cytoplazmatických buněk (ICA) má významnou hodnotu pro diagnózu a predikci diabetu 1. typu u příbuzných diabetických pacientů prvního stupně. Jednu nebo několik z těchto autoprotilátek lze také najít u většiny pacientů s diabetem 1. typu před nástupem onemocnění, a jsou tedy charakteristické pro tzv. prediabetické období. Tyto autoprotilátky pomáhají odhadnout riziko, že se u daného jednotlivce vyvine diabetes 1. typu. Velice se doporučuje testovat při posuzování rizika onemocnění diabetem 1. typu všechny autoprotilátky (GADA, IA2A, ICA).

Autoprotilátky proti IA2 (IA2A), který patří do čeledi protein tyrozin fosfatáz, se nacházejí u 50–75 % pacientů s diabetem 1. typu před a při nástupu onemocnění. Obecně mají vyšší prevalenci u mladších pacientů se začínajícím diabetem a jsou spojovány s rychlejší progresí onemocnění.

Poznámky

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní

Zkratka/Název

GAD IgG (Ab proti glutamátdekarboxyláze)

Princip stanovení

ELISA

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x za 2 týdny

Referenční meze

Negativní          < 10 U/ml        

Pozitivní           ≥ 10 U/ml

Interpretace

Klinické informace

Dekarboxyláza kyseliny glutamové (GAD) je enzym, který katalyzuje syntézu gamma-Aminobutyric acid (GABA), se sestává ze dvou izoforem, GAD65 a GAD67. Ukázalo se, že GAD65 je hlavním cílem autoprotilátek proti GAD v případě diabetu I. typu. Anti-GAD autoprotilátky (GADA) byly zjištěny u 70–90 % prediabetických pacientu a pacientu s diabetem I. typu a ukázalo se, že jsou tím nejcitlivějším samostatným markerem k identifikaci osob s rizikem vyvinutí diabetu. GADA mají obecně vyšší prevalenci u starších dětí a diabetu I. typu s pozdním nástupem. Pokud jde o pomalu progredující formu diabetu I. typu (latentní autoimunitní diabetes u dospělých, LADA), GADA jsou důležité pro diferenciální diagnózu tohoto onemocnění od diabetu II. typu a používá se jako rizikový marker budoucí inzulinové závislosti těchto pacientů.

Poznámky

Protilátky proti dekarboxyláze kyseliny glutamové lze nalézt také u pacientů se Stiff man syndromem

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní

Zkratka/Název

Anti-inzulín (Ab proti inzulínu)

Princip stanovení

ELISA

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x za 2 týdny

Referenční meze

Interpretace

Protilátky proti inzulínu jsou časným markerem diabetu 1.typu.

U diabetu I typu jsou anti-insulinové protilátky zjistitelné u 50-70 % dětí v počátku onemocnění a pouze u 20-30 % starších pacientů.

Klinická diagnóza by neměla být stanovena jen na základě výsledku jednoho testu, ale měly by být propojeny klinické a laboratorní údaje.

Klinické informace

Diabetes typu I je způsoben chronickým zánětlivým onemocněním způsobeným selektivní destrukcí β–buněk produkovanách Langerhansovými ostrůvky. Protilátky proti insulinu jsou přítomny u pacientů s diabetem typu I spolu s dalšími protilátkami (zejména s dekarboxylázou kyseliny anti-glutamové 65, anti-tyrosin fosfatázou IA2 a s cytoplazmatickými buněčnými protilátkami), ale protilátky proti insulínu se objeví obvykle jako první. 

Poznámky

Pro stanovení protilátek proti inzulínu není k dispozici žádný mezinárodně uznávaný standard. Proto se můžou výsledky z různých laboratoří lišit. Výsledky by měly být interpretovány na základě dalších laboratorních parametrů, klinického stavu pacienta a rodinné anamnézy.

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní

Zkratka/Název

Anti-CCP IgG (Ab proti citrulinovaným peptidům)

Princip stanovení

ELISA

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x týdně

Referenční meze

Reaktivita                    IU/ml
 Negativní                     < 20
 Pozitivní                       ≥ 20

Interpretace

Klinické informace

Citrulín je nestandardní aminokyselina, která není inkorporována do proteinů během translace. Je vytvářena posttranslační modifikací (deaminací) argininu v proteinu. Biochemickým výsledkem tohoto procesu je konverze pozitivně nabitých argininů do polárních ale nenabitých citrulinů. Tyto změny v proteinu jsou zodpovědné za jeho nově získanou antigenicitu.

Enzym PAD, který se podílí na posttransplantační modifikaci argininu na citrulín, je za normálních okolností přítomen intracelulárně ve formě inaktivního enzymu. Při zvýšené koncentraci extracelulárního Ca2+ (při odumírání buňky, při poškození buněčné membrány) dojde k jeho aktivaci. Aktivovaný PAD přeměňuje arginin na citrulin v různých proteinech (fibrin, vimentin, histony). Citrulinované proteiny jsou pak zpracovány imunitním systémem a u vnímavé osoby dojde za vhodných podmínek k tvorbě protilátek proti citrulinovaným peptidům.

Anti-CCP protilátky jsou tvořeny především v izotypu IgG. Hlavní podtřídou je IgG1, asi čtvrtina sér obsahuje také IgG4. IgG2 a IgG3 jsou vzácné.

Klinická indikace:

Citrulinované peptidy mají vysokou specificitu a senzitivitu pro diagnostiku revmatoidní artritidy a identifikují závažnější formy s destruktivním průběhem. V malém procentu se pozitivita vyskytuje u nemocných se SLE, Sjörgenovým syndromem a polyartikulární erozivní formou psoritické artritidy.

Poznámky

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní

Zkratka/Název

Anti-RF screen (protilátky proti revmatoidnímu faktoru)

Princip stanovení

Turbidimetrie

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 20-25°C 1 den 

Stabilita při 4-8°C 8 dnů

Stabilita při -20°C 3 měsíce 
(vzorky opakovaně nerozmrazovat)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

7 dní

Frekvence stanovení

1 x za týden

Referenční meze

Interpretace

Pro potvrzení revmatoidní artritidy je dobře vy šetření RF doplnit o stanovení anti-CCP. Toto vyšetření je daleko specifičtější. Zatím autoprotilátky byly nalezeny pouze u pacientů s revmatoidní artritidou.

Klinické informace

Revmatoidní faktor (RF) je protilátka třídy IgA, IgM nebo IgG  zaměřená proti imunoglobulinům organismu, kterou můžeme v krvi najít u některých autoimunitních chorob. RF je pozitivní u 70–90 % lidí trpících revmatoidní artritidou, přesto není pro toto onemocnění specifický, ale může se vyskytovat i u jiných autoimunitních onemocnění (Sjörgenova syndromu, SLE) tak i u zdravé populace.

Poznámky

Toto vyšetření je diagnostická pomůcka. Definitivní klinická diagnóza by neměla být založena na výsledcích jediného testu, ale měly by být hodnoceny lékařem po všech klinických a laboratorních testech a porovnány s celkovým klinickým obrazem pacienta.

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

5 dnů

Zkratka/Název

CD3+CD4-CD8- (double negativní Tly γδ)

Princip stanovení

Průtoková cytometrie

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita vzorku je výrobcem zaručena 24 hodin od náběru. Výsledky, které jsou ze staršího data, proto mohou být ovlivněny délkou skladování. Maximální čas, který je akceptovatelný pro vyšetření vzorku, je 48 hodin od náběru.

Podmínky transportu

Udržovat v pokojové teplotě.

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

Pondělí až pátek

Referenční meze

V oběhu do 5%

Interpretace

Klinická indikace:

• hematopoetických nádorové buňky (rozeznány a následně eliminovány).
• Autoimunitní onemocnění
• Intracelulární infekce

Klinické informace

γδ T buňky (gama delta T buňky) představují malou populaci T buněk s odlišným typem T-buněčného antigenně specifického receptoru (TCR). U většiny T lymfocytů je TCR (T specifický receptor) je složen ze dvou řetězců α a β. Naproti tomu TCR na povrchu γδ T buněk se skládá z jednoho γ a jednoho δ řetězce. γδ T buňky tvoří na rozdíl od αβ T buněk v periferní krvi menšinu (2-5 % double negativních CD3+ T lymfocytů). Tyto lymfocyty, ač jsou CD3+, nemají na svém povrchu ani znak CD4 ani CD8. 

Jejich výskyt je hojný ve střevních sliznicích, kde u lidí tvoří populaci tzv. intraepiteliálních lymfocytů (IEL lymfocytů).

γδ TCR rozeznávají jak peptidové tak nepeptidové molekuly. Mezi peptidové antigeny rozeznávané γδ TCR patří tetanový toxoid, pocházející z bakterie Clostridium tetani, stafylokokální enteroxin A a glykoprotein I z viru herpes simplex.

γδ TCR dále rozeznává některé heat shock proteiny, glykoproteiny MHC I a II a proteiny příbuzné MHC molekulám jako například MICA/B, CD1c a CD1d, které jsou indukovány, je-li buňka ve stresu. γδ TCR rozpoznává solubilní antigeny.

γδ T buňky mají antigenně specifický receptor TCR, který rozpoznává různé antigeny stejně jako  αβ T buňky, i když v porovnání s αβ T buňkami, je jejich variabilita méně rozsáhlá.

 U γδ T byla také prokázána imunologická paměť.

Mnoho γδ T buněk ale rozeznává pomocí svého TCR konzervované struktury (receptory PRR  - pattern recognition receptors), které jsou zásadní pro vrozenou imunitu. Velké množství lidských γδ T buněk např.  rozpoznává molekuly antigenů, které jsou konzervované mezi bakteriemi. γδ T navíc exprimují například Toll-like a Nod-like receptory.

 γδ T buňky mohou také pohlcovat antigen a sloužit jako profesionální antigen prezentující buňky (APC) – mají podobné vlastnosti jako dendritické buňky (Dochází ke zvýšení množství markerů typických pro APC, jako jsou MHC glykoproteiny I. a II.). αβ T lymfocyty, které jsou aktivované tímto způsobem, jsou převážně pomocného typu a produkují prozánětlivé cytokiny (např. IFNγ a TNFα), jsou to tedy Th1 lymfocyty.

γδ Tly jsou také schopné velmi účinně prezentovat antigeny extracelulárního původu na molekulách MHC I. Takto jsou aktivovány cytotoxické CD8+ T lymfocyty, které mohou účinně zabíjet intracelulárně infikované nebo nádorové buňky.

Při nízkém poměru γδ Tly: u CD4+ Tly byla pozorována diferenciace na Th2 typ imunitní odpovědi, produkující IL-4, nebo Th0 typ, produkující IL-4 i IFNγ.

Mají dvě hlavní funkce:

• V první fázi imunitní reakce rychle rozpoznávají konzervované struktury a aktivují adaptivní imunitu.
• V druhé fázi pak rozpoznávají vlastní stresem indukované molekuly a přispívají k regulaci imunitní odpovědi založené na αβ T lymfocytech.

1. Produkují prozánětlivé cytokiny.
2. Mají cytotoxickou aktivitu.
3. Mají regulační funkce.
4. Zpracování a prezentace antigenu.
5. Rozpoznávají fosfoantigeny u bakterií (např. Mycobacterium tuberculosis a Listeria monocytogenes) a prvoků. Opakovaná infekce těmito mikroby vyvolává expanzi γδ T buněk.

Poznámky

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

Nelze

Zkratka/Název

Anti-kardiolipin IgG / IgM (ACLA)

Princip stanovení

CLIA

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x týdně

Referenční meze

Reaktivita                     IU/ml
Negativní                      < 20
Pozitivní                        ≥ 20

Interpretace

Reaktivita v CU je přibližně úměrná titru autoprotilátek ve vzorku pacienta. Výsledky jsou vydávány v CU (chemiluminiscenční jednotky)

Klinické informace

Protilátky proti kardiolipinu (ACLA) patří do heterogenní rodiny antifosfolipidových (APLA) protilátek, což jsou autoprotilátky namířené proti záporně nabitým fosfolipidům nebo protein-fosfolipidovým komplexům. Dlouhodobě zvýšené hladiny APLA protilátek jsou spojeny se zvýšeným rizikem žilní trombózy a s porodními komplikacemi. Tento stav je znám jako antifosfolipidový syndrom (APS).

Revidovaná klasifikační kritéria pro následující APLA testy: testy na protilátky proti kardiolipinu (ACLA) třídy IgG a IgM, protilátky proti β2-glykoproteinu-1 (β2GP1) třídy IgG a IgM a lupus antikoagulans. Jak ACLA test, tak test na anti-β2GP1 obsahují lidský β2GP1 vázaný na pevné fázi.

β2 glykoprotein-1, známý také jako apolipoprotein H, je plazmatický glykoprotein o hmotnosti 44 kDa s 5 doménami. Pátá doména obsahuje shluk pozitivně nabitých aminokyselin, který je odpovědný za vazbu záporně nabitých fosfolipidů. Mechanismus, kterým antifosfolipidové protilátky, ACLA a anti- β2GP1 protilátky rozpoznávají β2GP1 není jasný. Byly navrženy dvě hlavní teorie; první, známá jako „dimerizační teorie“ předpokládá, že jedna protilátka váže 2 molekuly β2GP1, čímž zvyšuje svou aviditu; druhá, „teorie kryptického epitopu“ předpokládá, že epitop na ACLA a anti- β2GP1, který váže fosfolipidy, se odkryje teprve po vazbě β2GP1 na negativně nabitý povrch nebo na negativně nabité molekuly, jako je např. kardiolipin. Tento epitop je lokalizován v doméně I.

Poznámky

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní

Zkratka/Název

Anti-beta-2-glykoprotein IgM /IgG

Princip stanovení

CLIA

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x týdně

Referenční meze

Reaktivita                     IU/ml
Negativní                      < 20
Pozitivní                        ≥ 20

Interpretace

Reaktivita v CU je přibližně úměrná titru autoprotilátek ve vzorku pacienta. Výsledky jsou vydávány v CU (chemiluminiscenční jednotky)

Klinické informace

Protilátky proti β2 glykoproteinu-1 (β2GP1) patří do heterogenní rodiny antifosfolipidových (APLA) protilátek, což jsou autoprotilátky namířené proti záporně nabitým fosfolipidům nebo protein-fosfolipidovým komplexům. Dlouhodobě zvýšené hladiny APLA protilátek jsou spojeny se zvýšeným rizikem žilní trombózy a s porodními komplikacemi. Tento stav je znám jako antifosfolipidový syndrom (APS). Mezinárodní výbor pro diagnózu APS na konferenci v Sydney, v Austrálii v r. 2006, definoval v revidovaných klasifikačních kriteriích následující testy jako APLA testy: testy na protilátky proti β2 glykoproteinu-1 (β2GP1) třídy IgG a IgM, protilátky proti kardiolipinu (ACLA) třídy IgG a IgM a lupus antikoagulans. Jak test na anti-β2GP1, tak test na ACLA obsahují lidský β2GP1 vázaný na pevné fázi.

β2 glykoprotein-1, známý také jako apolipoprotein H, je plazmatický glykoprotein o hmotnosti 44 kDa s 5 doménami. Pátá doména obsahuje shluk pozitivně nabitých aminokyselin, který je odpovědný za vazbu záporně nabitých fosfolipidů. Mechanismus, kterým antifosfolipidové protilátky, ACLA a anti-β2GP1 protilátky rozpoznávají β2GP1 není jasný. Byly navrženy dvě hlavní teorie; první, známá jako „dimerizační teorie“ předpokládá, že jedna protilátka váže 2 molekuly β2GP1, čímž zvyšuje svou aviditu; druhá, „teorie kryptického epitopu“ předpokládá, že epitop na ACLA a anti-β2GP1, který váže fosfolipidy se odkryje teprve po vazbě β2GP1 na negativně nabitý povrch nebo na negativně nabité molekuly, jako je např. kardiolipin. Tento epitop je lokalizován v doméně I.

Poznámky

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní

Zkratka/Název

Anti-Phosphatidyl serin IgM /IgG

Princip stanovení

ELISA

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x za 2 týdny

Referenční meze

Negativní < 10 U/ml     

Pozitivní ≥ 10 U/ml

Interpretace

Klinické informace

Protilátky proti Phosphatidyl Serinu tříd IgG a IgM patří do heterogenní rodiny antifosfolipidových (APLA) protilátek, což jsou orgánově nespecifické autoprotilátky namířené proti záporně nabitým fosfolipidům nebo protein-fosfolipidovým komplexům. Dlouhodobě zvýšené hladiny APLA protilátek jsou spojeny se zvýšeným rizikem žilní trombózy a s porodními komplikacemi (mikrotromby v placentě), které vedou k spontánním potratům. Tento stav je znám jako antifosfolipidový syndrom (APS) 1. nebo 2. typu.

Poznámky

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dnů

Zkratka/Název

Anti-Phosphatidyl inositol IgM / IgG

Princip stanovení

ELISA

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x za 2 týdny

Referenční meze

Negativní < 10 U/ml     

Pozitivní ≥ 10 U/ml

Interpretace

Klinické informace

Protilátky proti Phosphatidyl Inositolu tříd IgG a IgM patří do heterogenní rodiny antifosfolipidových (APLA) protilátek, což jsou orgánově nespecifické autoprotilátky namířené proti záporně nabitým fosfolipidům nebo protein-fosfolipidovým komplexům. Dlouhodobě zvýšené hladiny APLA protilátek jsou spojeny se zvýšeným rizikem žilní trombózy a s porodními komplikacemi (mikrotromby v placentě), které vedou k spontánním potratům. Tento stav je znám jako antifosfolipidový syndrom (APS) 1. nebo 2. typu.

Poznámky

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní

Zkratka/Název

Anti-Protrombin IgM / IgG

Princip stanovení

ELISA

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x za 2 týdny

Referenční meze

Negativní < 10 U/ml     

Pozitivní ≥ 10 U/ml

Interpretace

Klinické informace

Protilátky proti protrombinu tříd IgG a IgM patří do heterogenní rodiny antifosfolipidových (APLA) protilátek, což jsou orgánově nespecifické autoprotilátky namířené proti záporně nabitým fosfolipidům nebo protein-fosfolipidovým komplexům. Dlouhodobě zvýšené hladiny APLA    protilátek jsou spojeny se zvýšeným rizikem žilní trombózy a s porodními komplikacemi (mikrotromby v placentě), které vedou k spontánním potratům. Tento stav je znám jako antifosfolipidový syndrom (APS) 1. nebo 2. typu.

Poznámky

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní

Zkratka/Název

Anti-Anexin V IgM / IgG

Princip stanovení

ELISA

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x za 2 týdny

Referenční meze

Negativní < 10 U/ml     

Pozitivní ≥ 10 U/ml

Interpretace

Klinické informace

Protilátky proti Annexinu V tříd IgG nebo IgM patří do heterogenní rodiny antifosfolipidových (APLA) protilátek, což jsou orgánově nespecifické autoprotilátky namířené proti záporně nabitým fosfolipidům nebo protein-fosfolipidovým komplexům. Dlouhodobě zvýšené hladiny APLA protilátek jsou spojeny se zvýšeným rizikem žilní trombózy a s porodními komplikacemi (mikrotromby v placentě), které vedou k spontánním potratům. Tento stav je znám jako antifosfolipidový syndrom (APS) 1. nebo 2. typu.

Poznámky

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní

Zkratka/Název

Anti-sója IgA respektive IgG

Princip stanovení

ELISA

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x týdně

Referenční meze

Index pozitivity negativních hodnot  < 1

Index pozitivity hraničních hodnot 1 – 1,3

Index pozitivity pozitivních hodnot  > 1,3

Interpretace

Výsledkem je index pozitivity (IP)

Klinické informace

Nesnášenlivost sójových bobů je příčinou druhé nejčastější intolerance. Může být vyvolaná různými složkami sóji, mezi které patří zásobní a funkční proteiny, enzymy a inhibitory trypsinu a chymotrypsinu a glykoproteiny, nazývané též lektiny. Tyto složky se mohou v organismu chovat jako antigeny a vyvolávat tvorbu individuálně specifických protilátek různých tříd. Protilátky typu IgE stojí za vznikem imunopatologické reakce I. typu, jinak nazývaným alergie. Ta se projevuje orálním syndromem, kožními projevy, astmatem, gastrointestinálními potížemi a v nejtěžších případech i anafylaktickým šokem. Protilátky tříd IgA a IgG vyvolávají potravinovou intoleranci, která má méně specifický charakter, projevující se migrénami, průjmy, střevními obtížemi a nadýmáním.

Poznámky

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní

Zkratka/Název

Anti-ASCA IgA, IgG 

Princip stanovení

NIF (Substrát: Saccharomyces cerevisiae)

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x za 2 týdny

Referenční meze

Textový výstup (intenzita NIF v křížkách)

Interpretace

Intenzita fluorescence v křížkách

• Negativní
• +/- Hraniční
• + slabě pozitivní
• ++ středně pozitivní
• +++ silně pozitivní
• ++++ vysoce pozitivní

Klinické informace

Protilátky proti Saccharomyces cerevisiae  (ASCA) reagují s fosfopeptidomannanem, který obsahuje buněčná stěna kvasinek. Jejich stanovení spolu se stanovením ANCA protilátek slouží jako dobrý diagnostický a diferenciační marker nespecifického střevního zánětu (IBD).

ASCA mají vysokou specifitu pro Crohnovu chorobu, vyskytují se u 60-80% pacientů s tímto onemocněním.  Mohou však být přítomny u pacientů s ulcerozní kolitidou (5–15 %)  i u pacientů s celiakií.

Diferenciální diagnostika Crohnovy choroby a ulcerozní kolitidy

Crohnova choroba

Ulcerozní kolitida

Poznámky

ASCA-mohou být pozitivní i u pacientů s mykózou. Proto detekce ASCA slouží převážně jako diferenciální diagnostika mezi Crohnovou chorobou a Ulcerózní kolitidou

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní

Zkratka/Název

Anti-GPC IgG  (protilátky proti parietálním buňkám)

Princip stanovení

NIF (Substrát: řezy opičího žaludku)

Primární vzorek

Krev

Odběrová souprava

Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)

Pokyny pro odběr

Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.

Podmínky uchování

Stabilita při 4-8 °C 7 dnů
Stabilita při -20 °C 12 dnů 
(nerozmrazovat opakovaně vzorky)

Podmínky transportu

Nejsou zvláštní požadavky na transport

Doba odezvy

14 dní

Frekvence stanovení

1x za 2 týdny

Referenční meze

Textový výstup (intenzita NIF v křížkách)

Interpretace

Intenzita fluorescence v křížkách

• Negativní
• +/- Hraniční
• + slabě pozitivní
• ++ středně pozitivní
• +++ sině pozitivní
• ++++ vysoce pozitivní

Klinické informace

Chronická atrofická gastritida typu A (5 % všech forem) je charakterizována autoimunitním procesem, který vede k destrukci parietálních buněk produkcí autoprotilátek jak přímo proti parietálním buňkám, tak proti jejich produktu, vnitřnímu (intrinsic) faktoru (IF).

IF je glykoprotein obsahující kyselinu sialovou, který hraje významnou roli v absorpci vitaminu B12 v zažívacím traktu. Vitamin B12 požitý v potravě se váže na IF. Komplex vitaminu B12 s IF je absorbován v tenkém střevě přes receptor, který je pro IF specifický. Po absorpci je vitamín B12 uvolněn do krevního řečiště, kde se váže na transkobalamin.

Redukovaná produkce IF a/nebo zhoršení funkce jeho transportu přivodí deficit vitamínu B12, který vede až k rozvoji Biermerovy anémie (perniciózní anémie).

Autoprotilátky proti vnitřnímu faktoru jsou detekovány především u pacientů s perniciózní anémií spojenou s gastritidou. Podle vazebných míst jsou autoprotilátky proti IF rozděleny do dvou typů. Autoprotilátky typu 1 interagují s vazebným místem pro vitamín B12 a tudíž zabraňují vazbě B12 na IF. Autoprotilátky typu 2. blokují vazbu jak vitamínu B12 na IF, tak komplexu vitamínu B12 s IF na specifické receptory v ileu. Oproti RIA metodám stanovuje BiermAK Dot oba typy autoprotilátek proti IF a není ovlivněn vysokou koncentrací vitamínu B12 ve vzorku

Hlavní antigen, na které se váží autoprotilátky namířené proti parietálním buňkám, je membránová H+/K+ ATPáza (protonová pumpa) transportující H+ do žaludku. Protilátky proti protonové pumpě jsou citlivým markerem pro gastritidu typu A a nacházejí se u 80-90 % těchto pacientů. Gastritida typu A se objevuje často v souvislosti s dalšími autoimunitními endokrinními poruchami (např. Hashimotova tyroiditida, Addisonova choroba, inzulin-dependentní diabetes mellitus).

Pacienti trpící gastritidou typu A čelí zvýšenému riziku rakoviny žaludku.

Poznámky

Pracoviště

Imunologie a alergologie

Doba doordinace požadavků

14 dní