Anti-beta-2-glykoprotein IgM /IgG

Anti-beta-2-glykoprotein IgM /IgG
Metoda	CLIA
Primární vzorek (biologický materiál)	Krev
Odběrová souprava
Pokyny k odběru a příprava pacienta	Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.
​Podmínky transportu	Nejsou zvláštní požadavky na transport
Stabilita	Stabilita při 4-8 °C 7 dnů  Stabilita při -20 °C 12 dnů (nerozmrazovat opakovaně vzorky)
Doba dodání	14 dní

Referenční meze

Interpretace

Reaktivita v CU je přibližně úměrná titru autoprotilátek ve vzorku pacienta. Výsledky jsou vydávány v CU (chemiluminiscenční jednotky)

Klinické informace

Protilátky proti β2 glykoproteinu-1 (β2GP1) patří do heterogenní rodiny antifosfolipidových (APLA) protilátek, což jsou autoprotilátky namířené proti záporně nabitým fosfolipidům nebo protein-fosfolipidovým komplexům. Dlouhodobě zvýšené hladiny APLA protilátek jsou spojeny se zvýšeným rizikem žilní trombózy a s porodními komplikacemi. Tento stav je znám jako antifosfolipidový syndrom (APS). Mezinárodní výbor pro diagnózu APS na konferenci v Sydney, v Austrálii v r. 2006, definoval v revidovaných klasifikačních kriteriích následující testy jako APLA testy: testy na protilátky proti β2 glykoproteinu-1 (β2GP1) třídy IgG a IgM, protilátky proti kardiolipinu (ACLA) třídy IgG a IgM a lupus antikoagulans. Jak test na anti-β2GP1, tak test na ACLA obsahují lidský β2GP1 vázaný na pevné fázi.

β2 glykoprotein-1, známý také jako apolipoprotein H, je plazmatický glykoprotein o hmotnosti 44 kDa s 5 doménami. Pátá doména obsahuje shluk pozitivně nabitých aminokyselin, který je odpovědný za vazbu záporně nabitých fosfolipidů. Mechanismus, kterým antifosfolipidové protilátky, ACLA a anti-β2GP1 protilátky rozpoznávají β2GP1 není jasný. Byly navrženy dvě hlavní teorie; první, známá jako „dimerizační teorie“ předpokládá, že jedna protilátka váže 2 molekuly β2GP1, čímž zvyšuje svou aviditu; druhá, „teorie kryptického epitopu“ předpokládá, že epitop na ACLA a anti-β2GP1, který váže fosfolipidy se odkryje teprve po vazbě β2GP1 na negativně nabitý povrch nebo na negativně nabité molekuly, jako je např. kardiolipin. Tento epitop je lokalizován v doméně I.