HBsAg

HBsAg
Metoda	Chemiluminiscenční imunoanalýza - CLIA
Primární vzorek (biologický materiál)	Sérum, plazma
Odběrová souprava
Pokyny k odběru a příprava pacienta	Pokyny pro personál
​Podmínky transportu	Termobox 15 - 25 °C
Stabilita	12 hodin při 20 °C
Doordinace	1 týden
Doba dodání	1 den

Referenční meze

Interpretace

Negativní / reaktivní (reaktivní vzorky jsou konfirmovány dodatečným testem v naší laboratoři dle SOPV-PREV-090.

Klinické informace

Hepatitida je zánětlivé onemocnění jater, které je může vážně poškodit. Nemoc vzniká jak na základě neinfekčních příčin, tak působením virů a bakterií.

Virová hepatitida B se šíří zejména perkutánní cestou infikovanou krví, tj. sdílením jehel u narkomanů nebo krevními přípravky, které nebyly vyšetřeny na HBV. Virus hepatitidy B je prakticky přítomen ve všech tělesných tekutinách a může být přenášen ústním nebo pohlavním kontaktem a z matky na plod.

Inkubační perioda je u hepatitidy B v průměru 90 dnů (od 40 do 180 dnů). Obecné příznaky zahrnují nevolnost, horečku, gastroenteritidu a ikterus. Infekce HBV může vést k (a) ikterické hepatitidě; (b) subklinické anikterické hepatitidě; (c) fulminantní hepatitidě a (d) chronické aktivní nebo persistentní hepatitidě.

U pacientů, kteří se uzdraví z akutní infekce HBV, dochází k normalizaci hladin alaninaminotransferázy (ALT) v séru většinou do jednoho až čtyř měsíců. Přetrvávající zvýšení hladiny ALT v séru po více než šest měsíců indikuje progresi k chronické hepatitidě B. Míra progrese od akutní ke chronické hepatitidě B je ovlivněna věkem v době infekce. Tato míra dosahuje až 90% u perinatálně získané infekce, 20-50% u infekcí ve věku jeden rok až pět let a méně než 5% v případě infekce v dospělosti.

Virus hepatitidy B (HBV) představuje virion o průměru 42 nm skládající se z vnějšího obalu nesoucího HBsAg povrchový antigen hepatitidy B. Tento obal obklopuje vnitřní jádro (core), obsahující jádrový antigen viru hepatitidy B (HBcAg). Dále je v něm genom HBV-DNA. Další antigen, antigen e hepatitidy B (HBeAg), je virová jádrová bílkovina, přítomná v krevním oběhu v průběhu aktivní replikace HBV. HBsAg se nalézá ve třech různých formách, a to jako velký HBsAg (LHBs), střední (MHBs) a malý (SHBs), který je hlavní složkou povrchového obalu. Mimo tyto infekční virové částice jsou v séru pacienta přítomné nekompletní 22 nm sférické částice a tubulární útvary různé délky. Jejich poměr k infekčním zralým partikulím HBV je 103-106. Tyto defektní částice obsahují pouze obal s HBsAg antigenem, naprosto v nich schází virová genomická DNA.

Diagnostika hepatitidy B je založena na sérologických markerech. Průkaz těchto markerů (znaků) umožňuje rozlišovat stav probíhající infekce HBV, zda se jedná o akutní nebo chronickou fázi onemocnění. Dále dovoluje sledovat odpověď na terapii a imunní stav nemocného. Jako první ještě před projevem klinických příznaků se v krevním oběhu objeví HBsAg.

Tento virový antigen je přítomen ve vysokých koncentracích v séru pacientů infikovaných HBV. Používání kvantitativních testů na HBsAg a HBeAg v nedávné době ukázalo, že tyto sérologické markery mohou pomoci při identifikaci pacientů, u kterých bude pravděpodobně úspěšná léčba proti HBV. Hladiny HBsAg v séru jsou závislé na kovalentně uzavřené cirkulární (ccc)DNA HBV a rovněž i HBV-DNA v jaterní tkáni. Význam přítomnosti HBsAg v séru lze vyhodnotit pouze ve vztahu k dalším znakům HBV ve vyšetřovaném séru a ke klinickému stavu nemocného. Vyšetřování na HBsAg je důležité zejména při plošném vyšetřování dárců krve, protože vede k významnému snížení posttransfuzních hepatitid B.

Zdroj: DiaSorin Příbalový leták k metodě

Poznámky

Zdroj referenčních mezí: DiaSorin