CMV

CMV - cytomegalovirus IgG, IgM
Metoda	Chemiluminiscenční imunoanalýza - CLIA
Primární vzorek (biologický materiál)	Sérum, plazma
Odběrová souprava
Pokyny k odběru a příprava pacienta	Pokyny pro personál
​Podmínky transportu	Termobox 15 - 25 °C
Stabilita	Stabilita v séru při 2 - 8 °C 8 dní
Doordinace	1 týden
Doba dodání	1 den

Referenční meze

Interpretace

• IgG + IgM negativní – séronegativní
• IgG pozitivní, IgM negativní – normální séropozitivní nález
• IgG + IgM pozitivní – suspektní aktivní infekce

Klinické informace

Lidský cytomegalovirus (hCMV) patří mezi herpetické viry a je jedním z lidských herpetických virů patogenních pro člověka. Vyskytuje se všude, je druhově specifický a šíří se mezi lidmi kontaktem. Infekce hCMV může být primární nebo sekundární.

K primární infekci může dojít různými cestami a v různém životním ob­dobí (např. kongenitální nebo postnatální infekce). Po primární infekci nastupuje latentní fáze, během níž může být virus hCMV nalezen v B lymfocytech. Následující reaktivace virové replikace (sekundární infekce) probíhá souběžně se změna­mi ve vztahu mezi hostitelem a virem, jako je těhotenství, vážné onemocnění, imunosupresivní léčba nebo stres.

Ke kongenitální infekci dochází transplacentárně nebo při porodu, a dokonce k ní může dojít i u žen, které již mají proti­látky proti hCMV (reinfekce exogenním virem). Pokud dojde k primární infekci hCMV u séronegativní ženy v průběhu těhotenství, následkem může být potrat, předčasný porod nebo malformace plodu. Zhruba u 50% případů infekce matky může dojít k narození normálního dítěte. Klinický obraz kongenitální infekce hCMV je vždy vážný a zahrnuje psychomoto­rickou retardaci, hluchotu, poškození sítnice, mikrocephalus nebo hydrocephalus, srdeční vady, hepatitidy, hepatosplenomegalii, trombocytopenii. Úmrtnost je značně vysoká.

Většinou (40-90%) dochází k primární infekci hCMV v dětství nebo v dospívání. Postnatální infekce probíhají stykem s in­fikovanými biologickými tekutinami (moč, sliny, mateřské mléko, sperma, cervikální sekret, výkaly), infikovanými krevními preparáty nebo zřídka při transplantaci orgánů.

Imunitní odpověď na infekci hCMV probíhá jako syntéza IgM protilátek několik týdnů po infekci a o týden později dochází ke tvorbě protilátek třídy IgG. Hladina protilátek IgM proti hCMV vzrůstá po několik týdnů a pomalu klesá během čtyř až šesti měsíců. V některých případech jsou IgM protilátky přítomné po léta. .Specifický test na IgM protilátky napomáhá diagnóze infekce hCMV, která bývá s obtížemi identifikovatelná pouze na zákla­dě symptomů. Pochopitelně nelze vždy rozhodnout mezi primární a sekundární infekcí, protože při reaktivaci dochází také k tvorbě IgM protilátek u imunokompromitovaných pacientů. Specifické stanovení IgG protilátek přichází v úvahu při rozlišení osob, u kterých proběhla infekce a u kterých ne. To je ze­jména důležité pro přijetí vhodné profylaxe u vnímavých jedinců.

Zdroj DiaSorin Příbalový leták k metodě

Poznámky

Zdroj referenčních mezí: Diasorin