Odběr a množství vzorku

Odběr žilní krve

1. Příprava materiálu a příslušné dokumentace, zejména s ohledem na prevenci záměn vzorků:
    
   • převzetí žádanky od pacienta a případně doneseného materiálu (stolice, moč, výtěr)
   • kontrola identifikace pacienta (průkaz zdravotní pojišťovny)
   • ověření dodržení potřebných dietních omezení a případné antikoagulační léčby před odběrem
   • zápis údajů o pacientovi, lékaři, zdravotní pojišťovně a požadovaných vyšetřeních do laboratorního informačního systému (včetně údaje o době odběru a identifikace pracovníka, který údaje zapsal)
   • tisk štítků obsahujících identifikační údaje, příprava a označení požadovaných zkumavek k odběru
      
2. Kontrola dostupnosti všech pomůcek potřebných pro odběr
    
3. Seznámení pacienta s postupem odběru (zejména u speciálních vyšetření např. oGTT, C-peptid po jídle)
    
4. Zajištění vhodné polohy paže tj. podložení paže opěrkou v natažené pozici, bez pokrčení v lokti. 
    
5. Bezprostředně před odběrem kontrola identifikačních údajů na zkumavkách a dotaz pacienta na jméno.
    
6. Posouzení kvality žilního systému v loketní jamce. Málo zřetelné žíly lze zvýraznit například masáží paže od zápěstí k lokti, krátkými poklepy ukazovákem na místo odběru, aplikací teplého prostředku (kolem 40 °C po dobu 5 minut. Při žilním odběru u dětí mladších dvou let lze pro odběr použít pouze povrchové žíly. Vždy je nutné maximálně zabránit poranění žíly nebo paže způsobené neočekávaným pohybem dítěte.
    
7. Aplikace turniketu, smí však být aplikován maximálně jednu minutu. Opakované použití je možné nejdříve až po dvou minutách. Instrukce nemocného k sevření pěsti, opakované "pumpování" je nevhodné.
    
8. Dezinfekce místa vpichu doporučeným prostředkem. Po dezinfekci je nutné kůži nechat oschnout jednak pro prevenci hemolýzy vzorku, jednak pro odstranění pocitu pálení v místě odběru. Po dezinfekci je další palpace místa odběru nepřijatelná!
    
9. Použití bezpečnostního uzavřeného systému a zkumavky Vacuette. Jakmile krev začne proudit do zkumavky, lze odstranit turniket. Pozice jehly v žíle se přitom nesmí změnit. Rychlost natékání krve do odběrové stříkačky signalizuje kvalitu cévního řečiště. Jednotlivé odběrové zkumavky s přídavnými činidly je nutno bezprostředně po odběru promíchat pěti až desetinásobným šetrným převracením. Jehla se ze žíly vyjímá samostatně, tedy až po sejmutí poslední zkumavky z jehly.
    
10. Nedostatečné množství odebrané krve. V tomto případě se může použít některý z následujících postupů: změní se pozice jehly, použije se jiná vakuovaná zkumavka, uvolní se příliš zatažený turniket. Opakované sondování jehlou je nepřípustné.
     
11. Nejvhodnější doba pro uvolnění turniketu je okamžik, kdy se ve zkumavce nebo stříkačce objeví krev, včasné uvolnění turniketu normalizuje krevní oběh a zabrání krvácení po odběru. Pacient během a po odběru uvolní svalové napětí paže.
     
12. Místo vpichu i s jehlou se zakryje gázovým čtvercem. Na gázový čtvereček se jemně zatlačí, a pomalým tahem se odstraní jehla ze žíly. Přitom se dbá, aby nedošlo k poranění pacientovy paže (kožní poranění).
     
13. Po odběru se za normálních okolností očistí místo odběru sterilní gázou a aplikuje se náplast na zakrytí místa odběru a pacient vyčká zastavení krvácení v čekárně. Pacientovi se doporučí použít přiměřeného tlaku na místo odběru a ponechat místo odběru zakryté nejméně 15 minut. Při pokračujícím krvácení z místa odběru se gázový čtverec pomocí gázového obvazu pevně připevní k paži. Pacientovi se doporučí tento způsob ošetření nejméně 15 minut. Při výrazném krvácení se použije tlakový obvaz na místo odběru a informuje se ošetřující lékař.
     
14. Bezprostředně po odběru je nutné bezpečně zlikvidovat jehly. Jehla se umístí do kontejneru, který je nezbytnou součástí vybavení odběrového pracoviště. Při všech operacích s jehlami je nutné vyloučit poranění.
     
15. Postup po odběru. Pro některá vyšetření je nutné vzorek krve bezprostředně po odběru zcentrifugovat, ochladit (popř. zamrazit) nebo stabilizovat, aby se zpomalily metabolické a jiné procesy ovlivňující koncentraci nebo aktivitu vyšetřovaných analytů. Příkladem jsou následující vyšetření: amoniak, laktát, homocystein, 1-84 parathormon, osteokalcin.

Poznámky: Odběrová osoba není povinna informovat nemocného o povaze požadovaných testů. Tuto informaci pacientovi poskytuje ošetřující lékař. Podobně má odběrová osoba informovat lékaře o námitkách nebo reakci pacienta na vyšetření. Za předcházení kolizím nebo jejich vyřešení (způsobených například odběrem krve na akutní vyšetření při současně probíhající jiné léčebné nebo diagnostické akci) zodpovídá pacientovi lékař.

Odběr kapilární krve

Provádí ho zkušené a zaškolené zdravotní sestry. Kapilární odběr je časově náročný a z hlediska bezpečnosti je zatížen větším rizikem lokální infekce než punkce žilní, protože kůže bříšek na konečcích prstů se desinfikuje hůře než kůže kubitální jamky.

1. Příprava materiálu a příslušné dokumentace, zejména s ohledem na prevenci záměn vzorků:
    
   • převzetí žádanky od pacienta a případně doneseného materiálu (stolice, moč, výtěr)
   • kontrola identifikace nemocného (průkaz zdravotní pojišťovny)
   • ověření dodržení potřebných dietních omezení a případné antokoagulační léčby před odběrem
   • zápis údajů o pacientovi, lékaři, zdravotní pojišťovně a požadovaných vyšetření do centrálního počítače (včetně údaje o době odběru a identifikace pracovníka, který údaje zapsal)
   • tisk štítků obsahujících identifikační údaje, příprava a označení požadovaných zkumavek k odběru
      
2. Kontrola dostupnosti všech pomůcek potřebných pro odběr
    
3. Seznámení pacienta s postupem odběru (zejména u speciálních vyšetření např. oGTT, C-peptid po jídle
4. Odběr se musí uskutečňovat z dokonale prokrvených míst. Odběry z cyanotických, podchlazených prstů se stázou krve jsou zbytečným trápením pacientů - výsledky nemohou být použitelné. Dokonalé prokrvení kůže je předpokladem správných výsledků a je třeba ho zajistit nejčastěji teplem (půlhodinový teplý zábal, teplá vodní lázeň maximálně 40 °C teplá po dobu 10 minut.
    
5. Desinfekce místa vpichu. Odebírající pečlivě očistí buničinou namočenou v určené desinfekci kůži střední palmární části distální falangy prstu ruky, kterou pacient nepíše (vesměs tedy levé) nebo kůži zevní strany lalůčku ušního. Veškerá desinfekce se musí nechat odpařit („zavadnout"), aby nedošlo k hemolýze.
    
6. Po oschnutí kůže se provede rychlá punkce lancetou (případně sterilní jehlou) na jedno použití. Hloubka vpichu nemá být větší než 2 mm, aby nedošlo k poškození hlubších podkožních struktur - např. kosti distálního článku falangy prstu u malých dětí. Aby se předešlo infekci, je nutno při opakujících se punkcích vybírat různá místa vpichu.
    
7. Po vpichu se první vyřinutá kapka krve setře buničitým čtverečkem, pak se zanoří do další tvořící se kapky konec kapiláry lehce nakloněné dolů a krev se nasává do kapiláry vlastní kapilaritou. Musíme se při odběru vyhnouti násilnému vytlačování krve z prstu či ušního lalůčku, protože to je spojeno s kontaminací kapilární krve neznámým podílem tkáňového moku.
    
8. Při kapilárním odběru „po kapkách" nebo stíráním vyřinuté krve o hranu nálevky, je přítomno riziko hemolýzy odebrané krve. U dětí mladších než 1 rok se kapilární odběr provádí z patiček. Všechny okolnosti kapilárního odběru z patiček jsou identické jako u punkcí z prstů nebo ušních lalůčků.

Množství vzorku

Doporučené množství plné krve nebo moče při primárním odběru:

Poznámka: U metod prováděných z nesrážlivé krve je nutné dodržet poměr krve a protisrážlivého činidla. Tato podmínka je bezchybně zajištěna u uzavřených odběrových systémů, pokud je odběr proveden standardním postupem.