Postup odběru žilní krve

1. Příprava materiálu a příslušné dokumentace, zejména s ohledem na prevenci záměn vzorků:
    
   • Převzetí žádanky od pacienta a případně doneseného materiálu (moč, výtěr)
   • Kontrola identifikace nemocného (průkaz zdravotní pojišťovny)
   • Ověření dodržení potřebných dietních omezení před odběrem
   • Dotaz na antikoagulační léčbu, případně jinou léčbu, která by mohla mít vliv na výsledek vyšetření (informace o léčbě na žádance)
   • Zápis údajů o pacientovi, lékaři, zdravotní pojišťovně a požadovaných vyšetření do centrálního počítače (včetně údaje o době odběru a identifikace pracovníka, který údaje zapsal)
   • Tisk štítků obsahujících identifikační údaje, příprava a označení požadovaných zkumavek k odběru
      
2. Kontrola dostupnosti všech pomůcek potřebných pro odběr
    
3. Seznámení pacienta s postupem odběru (zejména u speciálních vyšetření např. oGTT, C-peptid po jídle aj.)
    
4. Zajištění vhodné polohy paže tj. podložení paže opěrkou v natažené pozici, bez pokrčení v lokti. 
    
5. Bezprostředně před odběrem kontrola identifikačních údajů na zkumavkách dotazem na jméno pacienta.
    
6. Posouzení kvality žilního systému v loketní jamce. Málo zřetelné žíly lze zvýraznit například masáží paže od zápěstí k lokti, krátkými poklepy ukazovákem na místo odběru, aplikací teplého prostředku (kolem 40 °C po dobu 5 minut. Při žilním odběru u dětí mladších dvou let lze pro odběr použít pouze povrchové žíly. Vždy je nutné maximálně zabránit poranění žíly nebo paže způsobené neočekávaným pohybem dítěte.

1. Aplikace turniketu, smí však být aplikován maximálně jednu minutu. Opakované použití je možné nejdříve až po dvou minutách. Instrukce nemocného k sevření pěsti, opakované "pumpování" je nevhodné. 
    
2. Dezinfekce místa vpichu doporučeným prostředkem. Po dezinfekci je nutné kůži nechat oschnout jednak pro prevenci hemolýzy vzorku, jednak pro odstranění pocitu pálení v místě odběru. Po dezinfekci je další palpace místa odběru nepřijatelná!
    
3. Použití uzavřeného systému a zkumavky Vacuette. Jakmile krev začne proudit do zkumavky, lze odstranit turniket. Pozice jehly v žíle se přitom nesmí změnit. Rychlost natékání krve do odběrové stříkačky signalizuje kvalitu cévního řečiště. Jednotlivé odběrové zkumavky s přídatnými činidly je nutno bezprostředně po odběru promíchat pěti až desetinásobným šetrným převracením. Jehla se ze žíly vyjímá samostatně, tedy až po sejmutí poslední zkumavky z jehly.
    
4. Nedostatečné množství odebrané krve. V tomto případě se může použít některý z následujících postupů: změní se pozice jehly, použije se jiná vakuovaná zkumavka, uvolní se příliš zatažený turniket. Opakované sondování jehlou je nepřípustné.
    
5. Nejvhodnější doba pro uvolnění turniketu je okamžik, kdy se ve zkumavce nebo stříkačce objeví krev, včasné uvolnění turniketu normalizuje krevní oběh a zabrání krvácení po odběru. Pacient během a po odběru uvolní svalové napětí paže.
    
6. Místo vpichu i s jehlou se zakryje gázovým čtvercem. Na gázový čtvereček se jemně zatlačí, a pomalým tahem se odstraní jehla ze žíly. Přitom se dbá, aby nedošlo k poranění pacientovy paže (kožní poranění).
    
7. Po odběru se za normálních okolností očistí místo odběru sterilní gázou a aplikuje se náplast na zakrytí místa odběru a pacient vyčká zastavení krvácení v čekárně. Pacientovi se doporučí použít přiměřeného tlaku na místo odběru a ponechat místo odběru zakryté nejméně 15 minut. Při pokračujícím krvácení z místa odběru se gázový čtverec pomocí gázového obvazu pevně připevní k paži. Pacientovi se doporučí tento způsob ošetření nejméně 15 minut. Při výrazném krvácení se použije tlakový obvaz na místo odběru a informuje se ošetřující lékař.
    
8. Bezprostředně po odběru je nutné bezpečně zlikvidovat jehly. Jehla se umístí do kontejneru, který je nezbytnou součástí vybavení odběrového pracoviště. Při všech operacích s jehlami je nutné vyloučit poranění.
    
9. Speciální zacházení se vzorkem po odběru. U některých komponent je nutné vzorek krve bezprostředně po odběru zcentrifugovat, ochladit (popř. zamrazit) nebo stabilizovat, aby se zpomalily metabolické a jiné procesy ovlivňující koncentraci nebo aktivitu vyšetřovaných komponent. Příkladem jsou následující komponenty: amoniak, laktát, homocystein, osteokalcin, glukóza ze séra.
    

Poznámky: Odběrová osoba není povinna informovat nemocného o povaze požadovaných testů. Tuto informaci pacientovi poskytuje ošetřující lékař. Podobně má odběrová osoba informovat lékaře o námitkách nebo reakci pacienta na vyšetření. Za předcházení kolizím nebo jejich vyřešení (způsobených například odběrem krve na akutní vyšetření při současně probíhající jiné léčebné nebo diagnostické akci) zodpovídá pacientovi lékař.